RETROLUSTRY

Bývalá premiérka a ekonomka Světové banky Maia Sanduová porazila v moldavských volbách s 57,72 procenty hlasy dosavadního prezidenta Igora Dodona, který získal 42,28 procent hlasů.

Vzhledem k tomu, že se v Moldavsku dlouhá léta řešila korupce, nastávající prezidentka po svém vítězství prohlásila: „Moldavanépotřebují stát, jenž nekrade, ale chrání své obyvatele.“ Chtěla rovněž projevit skromnost a řekla, že i jako prezidentka hodlá zůstat ve dvoupokojovém bytě o rozloze 74 m2 v Kišiněvě, aby neutratila státní peníze.

Volby se konaly 15. listopadu a nyní je čas na analýzu důsledku vítězství Sanduové.

Již dopředu byly volby anoncovány jako souboj Západu a Moskvy a předvolební projevy obou kandidátů se ubíraly tímto směrem. Zatímco Dodon, který zastával funkci prezidenta od roku 2016, sliboval voličům, že bude pokračovat ve výhodné spolupráci s Ruskem, tak Sanduová slibovala sbližování země s Evropskou unií.

Problém Podněstří

Důležitým důvodem, proč sledovat situaci v Moldavsku je Podněstří, které podobně jako Náhorní Karabach nebo Jižní Osetie je odtrženeckou enklávou. Podněstří se stalo odtrženým teritoriem s půl milionem obyvatel po krátké válce s Moldávií v roce 1992 a nyní požívá ochranu Ruska.

Na současnou výbušnou situace upozornil ruský politik – poslanec, člen zahraničního výbor Andrej Klimov, když pro web ruských Parlamentních listů (https://www.pnp.ru/politics/kak-slozhatsya-otnosheniya-moskvy-i-kishinyova-posle-vyborov-v-moldove.html) nevyloučil zhoršení konfliktu v Podněstří: „Nevylučuji, že k tomu dojde, pokud moldavskou politiku v Podněstří bude řídit někdo jiný než Dodon.“ Ruský politik tak odpověděl na narážku ruského novináře, že Podněstří a tím Moldávie jsou podle analytiků společnosti Rand Corporation úzce spjaté s Pentagonem součástí určitého strategického scénáře z roku 2019. Podle údajného scénáře konflikt v Podněstří, spolu s událostmi v Náhorním Karabachu a pokusem o státní převrat v Bělorusku jsou plánem Západu problémy „přetížit“ a „zaměstnat“ Rusko.

Část obyvatel Podněstří má moldavské občanství a tím i právo volit v Moldavsku. K obecně malému počtu moldavských voličů (Moldavsko bez Podněstří - 2 681 735 obyvatel, v zahraničí může být až 1 mil obyvatel ) má hráli určitou roli právě moldavští občané z Podněstří, a to s úvahou mnohých politiků, že budou hlasovat prorusky. Podle moldavských médií vznikaly během voleb konflikty, kdy bylo bráněno Moldavanům z Podněstří na několika místech volit s tím, že v devadesátých letech bojovali proti Moldávii. K tomu si přidaly zprávy podněsterského televizního kanálu TSV (viz https://newsmaker.md/rus/novosti/ugrozhali-oskorblyali-nazyvali-chuzhimi-kak-smi-pridnestrovya-rasskazali-ovyborakh-vmoldove-iaktsiyakh-kombatantov/), který vysílal prohlášení člena Nejvyšší rady Podněstří Andreje Safonova, ve kterém varoval podněsterské voliče: „Moldavsko pokračuje ve svém směřování k EU a NATO“. Součet podněterských voličů v moldavských volbách nakonec činil pouhé jedno procento ze všech voličů.

Sečteno a podtrženo

Další roli měla v moldavských volbách sehrát skutečnost COVID-19, kdy se dostavilo málo domácích voličů.

Z těchto všech těchto důvodů pak vyplynulo, že v moldavských prezidentských volbách sehrály klíčovou roli hlasy Moldavanů v zahraničí a moldavská média tím vysvětlují výhru prozápadní kandidátky Sanduové a prohru proruského kandidáta Dodona.